Zranění na sjezdovce

Zranění na sjezdovce

Každý ví, že existuje něco jako pravidla silničního provozu, které musí dodržovat každý řidič dopravního prostředku, ať už se jedná o auto nebo kamion. Menší procento lidí už však ví, že podobná pravidla existují i na sjezdovce. A ještě menší procento je dodržuje.

Bezohlednost lyžařů a vážné úrazy na sjezdovkách jsou čím dál tím častější. Za účelem prevence bylo vyhlášeno i tzv. desatero, které stanovuje pravidla pro chování na sjezdovkách. Vyhlásila je Mezinárodní lyžařská federace (FIS) a znění je následující:

OHLEDUPLNOST K JINÝM

Každý lyžař se musí chovat tak, aby neohrozil jinou osobu a nezpůsobil škodu,

PŘIMĚŘENÁ RYCHLOST 

Každý lyžař musí dodržovat rychlost a jet v souladu se svými schopnostmi, podmínkami a počasím,

VOLBA SMĚRU

Lyžař na svahu, má-li možnost vybrat si směr jízdy, musí jet tak, aby se vyhnul nebezpečí srážky s lyžařem pohybujícím se na svahu pod ním,

PŘEDJÍŽDĚNÍ

Předjíždět se může zleva i zprava, ale vždy s takovým odstupem, aby bylo možno zareagovat na pohyb předjížděného lyžaře,

PŘEJÍŽDĚNÍ SVAHU A KŘÍŽENÍ CESTY

Lyžař vjíždějící na sjezdovku anebo ji přejíždějící musí dávat pozor a sledovat vše nad a pod sebou, aby tak mohl učinit bez nebezpečí jak pro svou osobu, tak pro jiné. Stejně tak je třeba se chovat při každém zastavení,

ZASTAVENÍ

Lyžař nesmí zastavovat, není-li to nevyhnutelně nutné, uprostřed sjezdovky, na přejezdech a na místech bránících v dobré viditelnosti. V případě pádu se musí lyžař na sjezdovce co nejrychleji zvednout. Zastavit může poté na okraji sjezdovky,

STOUPÁNÍ

Lyžař stoupající po trati musí postupovat pouze po kraji sjezdovky a v místě se zhoršenou viditelností musí k tomuto kraji ještě více ustoupit. Totéž platí v případě, schází-li lyžař po sjezdovce pěšky,

RESPEKTOVÁNÍ SIGNALIZACE

Všichni lyžaři musí na sjezdovkách respektovat jejich označení,

V PŘÍPADĚ NEHODY

Každý je povinen v případě nehody poskytnout pomoc,

IDENTIFIKACE

Každý účastník, či svědek nehody je povinen poskytnout údaje o své osobě.

Pokud dojde v důsledku nedodržení těchto pravidel ke zranění, může to vést až k žádání odškodnění. Krajní situace, která může v tomto případě nastat, je ta, že účast na nehodě se zraněním bude znamenat i odpovědnost za trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti, což může vést až k ročnímu odnětí svobody. Do ještě horší situace se může neohleduplný lyžař dostat v případě, že od nehody ujede. Pak se bude trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti rozšiřovat ještě o neposkytnutí pomoci.

Postup při zranění

Pokud dojde ke zranění lyžaře, existuje určitý postup, který může uplatnit a tím získat odškodnění. Postup shrnu níže do několika bodů.

• Kontakt s viníkem – první, co poškozený musí udělat, je kontaktovat toho, kdo nehodu způsobil a požadovat po něm náhradu. Náhradu může požadovat buďto

•  Náhrada škody

​

• Jiná – poškozený nemusí po viníkovi požadovat pouze náhradu škodu, ale může se s ním domluvit, že škodu odčiní jiným způsobem. To, jakým způsobem bude škoda odčiněna, už záleží na domluvě stran.

​

Občanskoprávní řízení – pokud snaha o mimosoudní vyrovnání byla neúspěšná, může poškozený uplatnit svůj nárok v občanskoprávním řízení. Újma poškozeného bude odčiněna peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Poškozený může nárokovat tyto náhrady, podle toho, zda došlo:

K úrazu:

§  Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného – tato náhrada se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu

§  Náhrada zá ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě – opět se hradí peněžitým důchodem, který se stanoví vzhledem k rozdílu mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu

§  Náhrada za ztrátu na důchodu – se poskytuje ve výši rozdílu mezi důchodem, na který poškozenému vzniklo právo, a důchodem, na který by mu bylo vzniklo právo, jestliže by do základu, z něhož byl vyměřen důchod, byla zahrnuta náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kterou poškozený pobíral v době rozhodné pro vyměření důchodu.

K usmrcení:

§  Náhrada nákladů na výživu pozůstalých - náhrada náleží pozůstalým ve výši rozdílu mezi dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z téhož důvodu a tím, co by poškozený podle rozumného očekávání mohl pozůstalým na těchto nákladech poskytovat, pokud by k jeho zranění nedošlo.

Samozřejmě je možné nárokovat i další náhrady, to už se však vyvíjí od konkrétního případu či situace. Dokonce existují i situace, kdy je na vině i provozovatel sjezdovky. Nebudu to nijak blíže rozepisovat, pokud budete chtít, zpracuji to zvlášť v jiném dokumentu.

Co je třeba v případě zranění jiným lyžařem udělat?

• Volat asistenční službu – asistenční služba nejen pomůže poškozenému vyhledat vhodné lékařské zařízení, ale doporučí mu také, jak dále postupovat

• Zjistit kontaktní údaje – velice důležitým bodem je zjistit si kontaktní údaje nejen toho, kdo nehodu způsobil, ale také dalších lidí, kteří poslouží jako svědci. Poškozený by si měl zjistit jméno, příjmení, datum narození, bydliště, telefon, pojišťovnu a číslo pojistné smlouvy. Rovněž musí pamatovat na to, že všechny svědecké výpovědi musí být podepsány

• Kontaktování policie – po zjištění veškerých údajů musí poškozený kontaktovat policii

• Zajištění důkazu – poškozený by si měl rovněž zajistit co možná nejvíce důkazů, svědecké výpovědi, plánky nebo třeba fotodokumentace stop ve sněhu, pokud jsou stopy stále patrné